Vznik elektrostatických nábojů

Teorie struktury materiálu uvádí, že těleso atomu je složeno z pozitivních a negativních nábojů. Pozitivní náboje jsou obsaženy v jádru atomu, zatímco negativní náboje – elektrony jsou volně obíhající kolem pozitivně nabitého jádra.

V atomu, který je neutrální, je součet negativně nabitých obíhajících elektronů rovný součtu pozitivních nábojů v jádru. Každý materiál složený z neutrálních atomů je také neutrální. Vlivem určitých podmínek některé atomy nemají dost přitažlivé síly mezi pozitivním jádrem a negativními obíhajícími elektrony pro udržení všech elektronů na oběžné dráze. V tomto případě vnější obíhající elektrony, které nazýváme valenční, mohou být přitaženy k vedlejšímu atomu s větší přitažlivou silou a v atomu zůstává nadbytek pozitivních nábojů. Atom se tak stává pozitivně nabitým. Naopak některé atomy mají tendenci přibrat další elektrony, což způsobí nevyváženost a vznik atomů s negativním nábojem. Každý materiál s nadbytkem negativních atomů se stává negativně nabitý a obráceně materiál s nadbytkem pozitivních atomů se stává pozitivně nabitý.

Předměty nebo materiály se mohou stát nabité třením nebo mnohem jednodušeji pouze dotykem a oddělením dvou materiálů (Triboelektrický jev). Když dva předměty nebo materiály jsou v kontaktu, pak valenční elektrony, které jsou nejblíže k ploše materiálu, se volně přesunují z atomu na atom, z materiálu na materiál, dokud se samy nepřipojí k silnějšímu jádru. Při oddělování materiálu jeden materiál ztrácí elektrony a stává se pozitivně nabitý. Druhý získává elektrony a stává se negativně nabitý. Velikost a polarita nábojů závisí na tlaku, rychlosti dotyku a oddělování nebo tření, relativní vlhkosti, typu ploch a druhu materiálu. Při zvyšování tlaku nebo rychlosti dotyku a oddělování nebo tření dvou materiálů se napětí elektrostatického náboje zvyšuje.

Další způsob, při kterém se předmět nebo materiál může stát nabitý, je elektrostatická indukce, kterou lze popsat takto: Přibližujeme-li k vodiči B kladně nabité těleso A, poruší se silovým působením náboje rovnovážné rozložení nábojů ve vodiči B, neboť kladné náboje jsou odpuzovány a záporné k tělesu A.

Tak vzniknou ve vodiči B dva elektrické póly opačného znaménka, takže se toto těleso změní v jakýsi dipól. Proto mluvíme také o polarizaci původně neutrálního tělesa. Spojíme-li vzdálenější část vodiče B vodivě s jiným vodičem C, přejde odpuzovaný souhlasný náboj na tento vzdálenější vodič a vznikne opět kladný náboj na vzdálenějším vodiči. Přerušíme-li pak vodivé spojení mezi B a C dříve, než oddálíme nabitou tyč A, je výsledkem rozdělení náboje na záporně nabitý vodič C. Střední vodič nabijeme nejdokonaleji, spojíme-li jej vodivě se zemí, tj. uzemníme-li jej, a tak souhlasný náboj odvedeme do země, a pak uzemnění přerušíme.


Naše webové stránky používají cookies, které nám pomáhají zjistit, jak jsou naše stránky používány. Abychom cookies mohli používat, musíte nám to povolit. Kliknutím na tlačítko „OK, souhlasím“ udělujete tento souhlas.


Cookies jsou malé soubory, které webové stránky (i ty naše) ukládají ve Vašem webovém prohlížeči. Obsahy těchto souborů jsou vyměňovány mezi Vaším prohlížečem a našimi servery, případně se servery našich partnerů. Některé cookies potřebujeme, aby webová stránka mohla správně fungovat, některé potřebujeme k marketingové a statistické analytice. Zde si můžete nastavit, které cookies budeme moci používat.

Nezbytné cookies
Analytické cookies
Marketingové cookies
ve všech produktech